Zdroj: Lidové noviny
Datum vydání: 05.06.2008

UKÁZKA Z KNIHY O VĚDĚ

U kolika pacientů se nepodařilo ani za použití nejmodernější techniky odhalit příčiny jejich obtíží? Na hledání odpovědi se zaměřil výzkum, jehož výsledky zveřejnil prestižní British Medical Journal. Šetření probíhalo u ambulantních specialistů ve Velké Británii během let 1993 až 2001.
Ze šedesáti tisíc lidí ve věku 18 až 65 let z kartoték praktických lékařů vybrali autoři studie pět procent těch, kteří chodili k lékařům nejčastěji. Vyhledat a rozebrat se podařilo případy 361 lidí. Tyto pacienty jejich praktický lékař jednou až osmkrát odeslal ke specialistovi, kterého pak během tří let opakovaně navštívili. Dohromady tito lidé konzultovali svoje obtíže s lékaři téměř tisíckrát. Ve čtvrtině případů se však vůbec nedozvěděli, co jim vlastně je a proč je něco neustále bolí.
Za medicínsky nevysvětlitelnou chorobu byly označeny případy, kdy se pacient dostavil k lékaři pro fyzické obtíže, byl pro ně opakovaně vyšetřován, ale vyšetření neprokázalo žádné významné odchylky od normálu.
Nejvyšší počet nevysvětlitelných případů se vyskytl v gastroenterologii a neurologii. Nejčastěji šlo o bolesti na hrudi, bolesti břicha, hlavy a zad. Velmi hojné byly i stížnosti na nadměrnou únavu, u mladších žen pak bolesti v malé pánvi.
Britští vědci dospěli k závěru, že drtivá většina „nevysvětlitelných“ chorob vzniká ztělesňováním (somatizací) psychických obtíží pacientů trpících úzkostnými stavy a jinými psychickými obtížemi. Zdůraznili též, že lékař by měl v každém takto nejasném případě na možnost stresových vlivů a jiných psychosociálních souvislostí pamatovat.
Věda zastiňuje přirozený život Historie vědecké medicíny je v uplynulých padesáti letech poznamenána celou řadou ohromujících úspěchů. Vymýcení mnoha infekčních onemocnění, objev antibiotik, hormonů, přenos kmenových buněk, náhrady tělních orgánů, to vše a mnohé další je nutné uvést, hovořímeli o medicíně naší doby.
Má to však i jednu stinnou stránku. Obdiv a nadšení nad vědeckotechnickými úspěchy důsledně zastiňují přirozenou stránku lidského života, jeho prožívání každodennosti, potřebu psychické a sociální podpory, obyčejného lidského porozumění a pocitu sounáležitosti. Způsob medicínského myšlení, který hledá a nachází obecně lidskou i profesionálně kompetentní schopnost zabývat se více nemocným člověkem než nemocí, kterou na něm lze najít a léčit, se nazývá psychosomatika. Samotný název pochází ze starořeckých slov psyché (duše) a soma (tělo), jejichž spojením zdůrazňuje celostní, komplexní způsob nazírání na člověka ve zdraví a nemoci. Zabývá se vztahy mezi tělesnými a duševními ději, které nechápe jako dvě oddělené oblasti, nýbrž jako propojené a neustále se vzájemně ovlivňující systémy.

Knihu Jiřího Šavlíka, Jana Hnízdila a Františka Houdka nazvanou Jak léčit nemoc šílené medicíny vydalo nakladatelství Andrej Šťastný. Text vybrala redakce Lidových novin.

« zpět